Jak se to asi obléká? Kajakářka Kudějová vyzkoušela týmový duch na ZŠ v Kašperských horách
Vybavená i co se týče oblečení odjížděla Kateřina Kudějová z Kašperských hor. „Musím říct, že tentokrát se na mě děti opravdu dobře přichystaly,“ usmívá se sedmadvacetiletá kajakářka. „Kromě obrázků jsem totiž dostala i speciální tričko, na kterém byl kajak, voda, mé jméno a olympijské kruhy. Je nádherné.“ ZŠ, ZUŠ a MŠ v Kašperských horách získala trénink s mistryní světa jako odměnu za svou aktivitu v projektu Sazka Olympijský víceboj.
Školáci ze západu Čech se museli nasoukat do kompletního vodáckého oblečení, s náhražkou pádla pak probíhali mezi bojkami. „Šlo především o tu souhru a spolupráci. Není úplně jednoduché se do všeho oblíknout, když to neznáte,“ vysvětluje Kudějová. „Ale děti to bavilo.“
A jak jim to šlo od ruky?
„Některé si fakt skvěle pomáhaly a byly rychlé. Jiné u toho strávily docela dost času,“ líčí česká olympionička a se smíchem dodala: „Občas si něco oblékly špatně, ale to v tomhle případě moc nevadí.“
Sama Kudějová to kdysi vzala ke kajaku pořádnou oklikou. „Začínala jsem jako akvabela,“ prozrazuje. „A ano, je to takové to tancování ve vodě. Vydržela jsem u toho docela dlouho - od nějakých šesti let do čtrnácti. K tomu jsem tak trochu i pádlovala.“ Nakonec si ale musela vybrat. „Na akvabelách mi to řekli. Začala jsem totiž s vodním slalomem jezdit na závody do ciziny a o víkendech jsem tu nebyla. A to se jim moc nelíbilo.“
Co rozhodlo?
„Hlavně to, že se mi nechtělo lézt do toho studeného bazénu,“ směje se. „Že je to v zimě na vodě horší? Neřekla bych, my jsme u toho docela oblečení. Navíc v tu dobu, kdy jsem se rozhodovala, jsem v zimě na vodu moc nechodila.“